Hrábě

Když už si posekáte trávník vlastní kosou, co s posekanou trávou? Můžeme ji shrabat a zkompostovat anebo usušit a seno dát v zimě třeba do lesa pro zvěř. K obojímu potřebujeme hrábě.

Hrábě, které máme v nabídce nejsou mým výrobkem. Vyráběl je Stejskal – švagr mého dědečka. Měl na ně spoustu přípravků a hrábky prostě udělat uměl. A můj dědeček to věděl a kupoval je od něho, aby byly „do foroty“. Málokdo by si uvědomil, co se dá na hrábích vylepšit nebo naopak pokazit. To si člověk uvědomí teprve poté, co vezme do ruky hrábě od Stejskala. Pak už ale jiné nebudete chtít.

Pamatuji si, jak jsem jako malý kluk jel s dědečkem na návštěvu za Stejskalem a on nám vyprávěl, co musí správné hrábky mít: „Násada nesmí být moc tlustá, aby se mohla držet při obracení sena jen tak v prstech. Musí být pružná, ale ne zas moc. Hlavně ale musí být mírně prohnutá dolů, aby se hrábě při práci nechtěly vyvracet, ale také jen trochu, aby se hrábě neotáčely v ruce při chodu zpět. To je častá chyba hrábí.  Hřeben musí být vyroben z jasanu a nejdůležitější je správný úhel. Musí být lehce podseknutý, aby hrábě klouzaly po drnu a nezapichovaly se do něj. Pokud je však úhel hřebenu příliš velký, hrábě chodí, ale nehrabou.  Zuby: zuby od Stejskala jsou řidší než zuby od komerčně vyráběných hrábí. Tráva nebo seno na nich při zpětném chodu neulpívá a nemusíme je tedy stále čistit. Ale hlavně: zuby nejsou soustružené, ale ručně seřezávané a jejich hrot není do špičky, ale je podobný prstu u ruky. Tím se hrábě nezapichují a účinněji vyhrabávají trávu z drnu. Celkově musí být hrábě lehké, mírně pružné, ale současně dostatečně tuhé“

Nevím, jak to ten Stejskal dokázal, ale jeho hrábě jsou přesně takové. A my je zde nabízíme jen pro opravdové fajnšmekry. Jsou nové, nepoužité, uložené v suchu již více než 40 let.

Na skladě posledních 5 kusů